Ach, ta dnešní mládež, aneb planetární záležitost

Kam ti mladí dnes spějí? Co z nich bude? Nemají žádný respekt k autoritám.
Dělají jen to, co sami chtějí…

Noooo… Taky si někdy postěžujete nebo jste slyšeli takovéhle postesknutí od lidí kolem sebe? Kolikrát od takových, od kterých je to v jistém smyslu překvapující, jelikož se tváří velmi vědomě, až sluníčkově. Jenže na nové generaci shledávají spíš negativní vlastnosti, jelikož “jsou teď ty děti úplně jiné a takhle to za nás nebylo”!

Mým cílem není vést monolog o výchově. Chci teď ale ukázat jiný úhel pohledu na tuhle novou generaci. Jsou to duše, které přišly na svět, aby mohly ve velkém měřítku učinit změnu. Ale jak by mohli tito lidé dokázat něco změnit, kdyby mysleli, cítili a žili stejně jako my (v jejich věku)??

Úhly pohledu a zaujetí postoje

Děti se rodí jako čisté vědomí, zhmotnělá láska. Postupně, jak je čím dál
tím více, zapojujeme do lidské společnosti, vytrácí se z jejich paměti napojení na nekonečný zdroj. Najednou o sobě začínají pochybovat, porovnávají se, hodnotí a často i chtějí, aby ony samy byly jinak.

Mnohdy se pak až zoufale snaží aspoň některé ze svých představ prosadit navzdory rodičům. Bytostně tak potřebují potvrzení své správnosti od svých “Bohů” – rodičů.

To vše se děje jen a jen z lásky. Chápejte to nebo ne, ale láska je motivací a hybatelem celého stvoření, celého vesmíru.

Ve výsledku je celý náš život a jeho kvalita o tom, z jakého úhlu pohledu se díváme a jaký vůči všemu zaujímáme postoj. Učíme se tomu už v dětství, ale v dospělosti si pak své náhledy a postoje musíme často zpracovávat.

Umění vidět ve všem lásku se nedá naučit. Je třeba otevírat srdce a začít tak cítit.

A jakou obrovskou lásku jsem cítila z dětí při vytváření mandaly pro Matku Zemi, to ani nedokážu popsat. Ještě dnes mě tahle vzpomínka dojímá a hřeje u srdce.

Vidím velkou naději v těchto dětech!

Dostalo se mi tedy daru být při tom, když děti různého věku (od úplně maličkých po puberťáky) spoluvytvářely mandalu pro naši planetu.

Tady jsou některé z přání, které dítka pro Zemi napsaly:

  • Moře čisté a bez plastů
  • Zachování všech druhů zvířat a rostlin
  • Dostatek pitné vody pro celou planetu
  • Svět bez výfukových plynů
  • Čistota a klid
  • Mír a láska

Za sebe můžu říct, že je tak krásně hřejivé vědět, jak nová generace mladých lidí vyrůstá s uvědoměním si hodnoty Země, přírodních zdrojů a darů, které od Matky neustále dostáváme. Neberou je jako samozřejmost – tak jako kdysi my.

Mě (a asi ani vás) by v šesti letech vůbec nenapadlo, že planeta může být živá bytost, a že záleží jen na nás, lidech, jakou kvalitu života si v budoucnu svým chováním k Zemi vybereme.

Ale oni to vědí, oni to cítí!

Naše úloha teď je uvědomit si, co je skutečně důležité, předat jim domov (planetu) ještě ve stavu k žití. Zachránit každý sám za sebe, co se dá, především tedy sami sebe změnou myšlení a přístupu. Taky věřit v hlubokou inteligenci života, že o naše mláďata a pak i ty jejich bude postaráno.

Se vzrůstajícím vědomím lidstva souvisí uvědomění našich dětí neoddělitelně. To my v nich zaséváme nový druh myšlení a hodnot. Díky tomuhle nastavení budou schopny rozlišovat, jaké chování planetě a všemu živému na ní prospívá a jaké škodí. V budoucnu si (věřím!) přinesou tohle vědomí do svých dospělých životů a podvědomě podle něj budou chtít žít.

Sbohem nadnárodní korporace, sbohem drancování přírodních zdrojů…

Napíšu teď to, co už jsem v různých rozhovorech tolikrát zmínila: změna
přijde zespoda
, od jednotlivých lidí, kteří si začnou uvědomovat, že na úkor jiných bytostí žít nechtějí, začnou tvořit nový svět na základě lásky.

Třeba si řeknete, že jsem naivní a úplně mimo. Však ono to možná ještě několik dalších generací potrvá – ten citelný projev v realitě všech (i když mi přijde, že vědomí narůstá rychleji, než se dalo čekat) . Už teď se to ale hmatatelně projevuje.

Dovolte si to vidět! Občas se na světlo mainstreamu proderou i ty dobré zprávy. Přesvědčí vás článek zde.

Použiji tedy citát milované Květy Fialové: „I přes to, jaké hrůzy se kolem nás dějí, věřím, že dobra je víc, protože dobro je potichu, zlo je hlasité.“

foto: Petra Pikkelová

Miluju tu svobodu možností volby, kterou má každý z nás, i v tom jaký svým dětem ukáže svět. Může to být svět plný potíží, boje a povinností nebo taky svět lásky, neomezených možností a osobní zodpovědnosti. Vybere si každý, ale přimlouvám se za tu druhou možnost 😉

S láskou <3

Zuza

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section]

Share on facebook
Sdílet
0 0 Hlasovat
Hodnocení článku
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře