Informace z napojení 26.9. 11:12
S láskou a bez hodnocení předávám, jak mi přišlo a jak jsem je zapsala: Svět se promění! Svět se promění! SVĚT SE PROMĚNÍ!!
Velmi silně a velmi brzy. To, co by měl každý z nás teď udělat je postavit se do své síly. Převzít zodpovědnost za svůj život a vzít zpět svou energii ze všech systémů, kam jsme ji kdy odevzdali. Každý z nás, jako jednotlivec začít chápat svou úlohu v kosmickém stvoření a začít na sebe pohlížet jako na neomezenou bytost. Nejsme slaboučcí, naše síla spí zatím možná neúplně využita v našem srdci. Probuďme se bratři a sestry!
Probuďme se a přestaňme zrazovat sami sebe. Pozornost dovnitř, pozornost k tomu, kdo jsem a co chci. A taky co už nechci. Život na téhle pozemské úrovni je tu pro to, abychom si hráli. Zkoušeli, co a ano a co ne, hledali a nacházeli, prožívali radost a tvořili společně s ostatními bytostmi v harmonii a lásce. Smyslem našeho života je být šťastní. Být šťastný sám v sobě, pocit vyvěrající z hlubokého klidu a vnitřní jistoty, že vše je v pořádku, tak jak právě teď je. Pokud cítíme, že něco s námi neladí, máme moc to změnit.
Nejsme oběti okolností. Vždycky všechno záleží jen na našem postoji. Chci (a mohu) tohle ještě snášet dál nebo to chci jinak? Postavme se do síly a z téhle pozice konejme, pokud s námi něco neladí. Změnit můžeme vše, ale změna začíná u nás. Prvním krokem je rozpoznat sama sebe, vnímat se a být k sobě laskavý. Zahrnovat se láskou, která pak přetéká natolik, že obejme svět.
Jsme-li jako lidstvo hospodáři Země, pak jsme v posledních letech selhávali odevzdáním své moci nikdy nenasyceným bytostem, které prahnou po tom mít za každých okolností víc. Jejich touhy plynou z neuspokojených potřeb lásky kdesi hluboko v minulých událostech. Nejsou si toho vědomi a vždy budou obhajovat své konání jako dobro většiny.
Na nás je prohlédnout jejich hry, které neladí s vyšší moudrostí a probíhají vždy jen na úrovni jednoho malého životního cyklu. Nemyslí na to, jak se cítí ostatní a jak budou jednou žít další a další generace. Takových prahnoucích bytostí tu už bylo tolik! Vždycky, když jsme se vzdali své síly v jejich prospěch, s vírou, že se o nás postarají a následně posouváním svých limitů, kam ještě dál je necháme zajít v tom, co si na nás vymyslí, neskončilo to pro lidstvo slavně.
Teď je další taková doba, kdy můžeme buď odvrátit zrak a žít si dál své životy v naději, že to nedopadne (pro nás) špatně. Nebo můžeme konečně rozbít tu skořápku kterou jsme si kolem sebe během let utvořili, abychom znecitlivěli a neviděli. Můžeme se znovu volně nadechnout, uvědomit si svou nezměrnou energii, napojení na našeho Otce a obrovskou vděčnost Matce nás všech – naší Zemi. Ta nás živí, ta nám dává dary, díky kterým žijeme. Nikoliv mocipáni. To matka je tu pro všechny stejně.
Není důvod, aby jedni těžili a dávili se hojností a jiní trpěli na hranici přežití. Je potřeba vystoupit z mikrosvěta a podívat se na situaci z nadhledu. Celá planeta je naším domovem. O svůj domov je lepší se starat s láskou, než ho drancovat. Copak to nedává smysl? Je ale pohodlnější znovu sednout na gauč a nechat svou mysl sytit nepodstatnými informacemi, zatímco jiné bytosti vymírají..
Neviňme nikoho z nečinnosti. Jsme v tom všichni stejně. Poblouznění a zašlapaní. Kdo nám tu sílu vrátí? A kdy? Neee, je to na nás milí lidičkové. Každý z nás si ji musí zpět vzít sám. Stoupnout si s rovnou páteří do pozice jistoty. Přestat se zatěžovat chybami minulosti. Minulost už neexistuje, je jen teď a otázka, co s tím TEĎ uděláme.
Po čem opravdu toužíš? Co je tvá nejhlubší touha, když si odmyslíš všechny věci a zážitky, které si myslíš, že tě sytí a uspokojují? Je to jinak. Tohle všechno vnější jen zakrývá dalšími nánosy tvou pravou touhu, tu skutečnou – hluboko v srdci ji máme všichni. Je to touha po sounáležitosti, lásce, harmonii a přirozeném spolubytí, životě ve vzájemné úctě a uznání svých darů, své jedinečnosti. Touha být milován a přijímán, takový, jaký jsem. Být užitečný pro ostatní a cítit smysluplnost a naplnění. Je to tak nebo snad nesouhlasíš?
Když se zbavíme strachů a nejistoty, vyplave napovrch přirozenost naší duše. Duše nepřišla na Zemi, aby živořila a schovávala se za větší pány. Duše se přišla projevit ve své kráse.
Přestaň se vymlouvat a obhajovat. Slova jsou ničím, to, co cítíš a jak v souladu s tím konáš, to je tvá pravda. Tvá pravda! Pojď ji žít! Postav se do síly, není to tak těžké, jak si myslíš. Máš k dispozici pomoc veškerého stvoření. Jde-li tvé jednání ze srdce, celý vesmír ti podá pomocnou ruku. Najdi to místo uvnitř sebe a prociť ho.
Vnímej, co ti říká a kam tě vede. Dovol si to poslechnout a projevit ve své realitě. Vymaž všechny zkušenosti, podle kterých jsi dosud jednal. Právě teď si píšeš novou realitu. Dnešním dnem můžeš začít úplně jinak. Nezáleží, co máš za sebou. Buď v srdci. Buď v síle. Buď v napojení.
SVĚT SE PROMĚNÍ!
[…] Za sebe tedy doporučuji najít v sobě sílu, začít být k sobě upřímní a, i přes možná bolestnou změnu, začít vytvářet věci jinak. A to každý sám za sebe, protože cesta ke změně společnosti vede přes změnu vědomí jednotlivců. […]