Před lety jsem v rámci čištění svých rodových linií zjistila, že podvědomě zapuzuji rod mého otce. Kvůli hodně bolavým zkušenostem s tátou a dědou vlastně odmítám celou jejich linii.

V realitě se to projevovalo tak, že jsem se připravovala o velkou část síly svých kořenů, která mi byla dána v tomto životě. 

Strom bez silných kořenů je ohrožený při každém poryvu větru. Není stabilní, nemá podporu pro svůj růst, nemá z čeho čerpat nebo jen omezeně. Ať se snaží, jak chce, všechno jde tak marně, stále je slaboučký a bojuje o přežití.

Během procesu čištění pak přišlo uvědomění proč jsem se dobrovolně od těchto kořenů odstřihla – hrůzy, které v různých životech probíhaly a já se toho tolik bála!!

Zrady, nenávist, podvody, znásilnění, vraždy, násilí… Bytosně jsem se bránila a nechtěla něco podobného zažívat znova. 

Jenže konečná informace, kterou jsem v tomhle procesu dostala byla naprosto šokující!

To já sama jsem stála někde na začátku všech těch příšerných událostí a následně si je odžívala, ať už jako tyran nebo oběť. Uf, to bylo tedy silné zjištění. A taky velký AHA moment. 

A skrze tohle vědomí jsem pak prošla do světla odpuštění, uvolnění a přijetí.

Proč o tom píšu a co je na tom zajímavé pro vás?

Fakt, že z rodinných kořenů bereme velkou část své síly v našich životech. Oporu, podporu, jistotu a sebejistotu. Pocit stability a ukotvení. Kořeny nás nenechají „odlítnout“ někam do ezo světa nebo vesmíru mimo hmotnou realitu, ve které se stále (ať chceme nebo ne) nacházíme.

Drží nás „nohama na zemi“, dávají nám podporující energii, ze kterých čerpáme svou sebejistotu. Víme, kým jsme a taky kam míříme. Jsme si vědomi svého místa ve stvoření, chápeme svou úlohu, jsme stabilně zakotvení sami v sobě. Orientujeme se, nenecháme se snadno zmást a poplést jinými.

A tak, ať je to občas sebebolestnější, zkuste zvážit možnost absolutního přijetí těch, kteří vás předcházejí. Všech jejich chyb a omylů, šlápnutí vedle, činů, na které nejsou hrdí ani oni sami nebo i nekonání, když se konat mělo.

Vědomí, že ze své úrovně vědomí činili to nejlepší, co v tu chvíli mohli. Ovládání svými programy, vzorci nebo strachem. Nejen naši rodiče, ale i jejich rodiče a dále do hloubky rodu.

Uznejte jejich podíl na svém osudu, poděkujte jim za vše a požádejte o podporu a požehnání.

V této chvíli můžete vnímat, jak se pocity v těle mění. Skze nohy a zadní část těla jakoby čerpáte síly, které vám náleží a teď je dosycujte, pokud jste na ně nebyli napojeni. Je to hodně sil, které odtud mohou proudit.

Jsi tady a teď, napojený na Matku Zemi a Otce Nebe, součástí sítě lidských osudů v čase a prostoru. Vnímej své srdce, otevírej a rozšiřuj svou energii. Jsi tělo, jsi mysl, jsi duše. JSI! To stačí.

Jsme v Lásce. Děkuji.